O nemoci šílených krav
Toto neléčitelné onemocnění skotu, odborně nazývané bovinní spongiformní encefalopatie (BSE), získalo svůj název nemoc šílených krav proto, že způsobuje poruchy chování jako je agrese, neklid, ztráta koordinace, přebíhání z místa na místo, křeče, strnulé pohyby apod. Tyto příznaky jsou typické pro narušení centrálního nervového systému, onemocnění totiž postupem času udělá z mozku doslova „houbu“ - mozek se stane pórovitým. Skot se nakazí při pozření masokostní moučky, která obsahuje infekční prionové bílkoviny.
Britská tragédie
BSE nejtragičtěji zasáhla a zřejmě poprvé se objevila ve Velké Británii v 80. letech 20. stol. Onemocnění vypuklo u krav, které byly krmeny masokostní moučkou vyrobenou z těl ovcí nakažených onemocněním zvané skrapie (obdoba nemoci šílených krav). Během krize v 70. letech se totiž šetřilo s energií i při výrobě krmiv pro zvířata. Nižší teplotu pak přežily odolné infekční priony, kterými se krávy nakazily.
Klinické příznaky
Nemoc šílených krav se zpočátku projevuje nenápadně, proto může být těžké nemoc poznat. Zpočátku jsou krávy lekavé, neklidné, často hrabou, straní se stádu, mohou napadat ostatní zvířata a být předrážděné. Postupem času se příznaky onemocnění zhoršují - nastupuje třes a nemožnost koordinace pohybů, ataxie zadních končetin. Typickým příznakem onemocnění celkově je zvýšená pohybová aktivita – kopání, narážení do překážek, bezcílné pobíhání z místa na místo apod. V konečném stádiu zvíře nepřijímá potravu a hyne na vyhubnutí a celkové vyčerpání.
Inkubační doba u BSE je velmi dlouhá. Období latence (doby bez příznaků) u krav může trvat až 10 let.
Přenos na člověka
Pokud člověk pozře tkáň, která je infikovaná (mozek, mícha, brzlík, kosti nebo svalovina kontaminovaná nervovou tkání), může se stát, že se nemoc přenese na člověka a vyvolá onemocnění zvané Creutzfeld-Jakobova choroba, pro kterou neexistuje lék. Období latence u člověka může trvat několik desítek let a následně se projeví podobně jako u krav. Člověk nejdříve začne mít problémy s viděním a pamětí, eventuelně i lehké problémy s koordinací. Postupně se nemoc zhoršuje, dostavují se poruchy chování jako deprese, agresivita, úzkosti, halucinace až nemoc postupně přestoupí do fáze demence. V konečném stadiu člověk jen leží a nereaguje, svůj stav si však neuvědomuje. Léčba je pouze symptomatická a smrt je bohužel nevyhnutelná.
Je třeba se bát?
Podle expertů na tuto nemoc je Česká republika považovaná za bezpečnou zemi, není tedy nutné extrémně se obávat a hovězí maso nekonzumovat vůbec. Od objevení nemoci bylo na našem území potvrzeno pouze 30 případů BSE. Krmení býložravců masokostní moučkou je přísně zakázáno a uhynulá zvířata starší 4 let jsou na tuto nemoc vyšetřována.
Další články, které by vás mohly zajímat: