Úmrtí domácího mazlíčka

Při pořízení domácího mazlíčka je nezbytné myslet na to, že jednou zestárne a bude nutné řešit jeho odchod z tohoto světa. Pro každého milujícího majitele je to nejtěžší období, které ale bohužel nevyhnutelně patří k životu.


Úmrtí domácího mazlíčka

Jak poznat, že přišel ten správný čas? 


O tom, zda-li nechat zvíře uspat rozhodují dvě osoby - vy a veterinární lékař. Jakmile váš mazlíček začne marodit, veterináře navštěvujete každou chvíli, zvíře začne ztrácet zájem o život a celkově trpí a trápí se, je nutné přemýšlet o tom, jestli by nebylo lepší jeho utrpení ukončit. Vy, jakožto majitel a člověk, který svého mazlíčka zná nejlépe, poznáte lépe než kdokoli jiný kdy zvíře spíše přežívá než žije.

Důvody k rozhodnutí o eutanazii mohou být různé: 

  • bolest, kterou již nelze tlumit
  • selhávání orgánů
  • nevyléčitelná nemoc, která způsobuje utrpení
  • genetická nebo vrozená vada
  • neléčitelné nádory, které způsobují bolest
  • odmítání potravy a vody z neznámého důvodu
  • apatie a letargie, kdy příčina není známa

Pokud máte pocit, že se blíží konec životní cesty vašeho mazlíčka, neváhejte a navštivte svého veterináře, který pomůže rozhodnout správně a včas.

Veterinary

Jak probíhá eutanazie

Veterinární lékař aplikuje zvířeti anestetika se sedativním účinkem. Jakmile usne, je mu aplikována látka, po které dojde k zástavě srdce a dechu. Eutanazie bez předchozí sedace není sama o sobě bolestivá, jen je pro majitele hůře snesitelná, jelikož zvíře může mít svalové křeče. Co se týče bolestivosti, nemusíte se bát - eutanazie je naprosto bezbolestná záležitost. 

Odchod mazlíčka z tohoto světa může proběhnout ve veterinární ordinaci i u vás doma. V dnešní době jezdí spousta veterinárních lékařů k majitelům domů, což má pro zvíře velkou výhodu, jelikož je ve svém domácím prostředí kde to dobře zná. Někdy je však návštěva ordinace nevyhnutelná. Pokud se rozhodnete pro eutanazii u veterináře, zkuste se s veterinářem domluvit na času, kdy v ordinaci nebude příliš rušno - ušetříte tím zmatek a stres sobě i svému zvířeti.

Co se zvířetem po smrti

S touto záležitostí se potýkají všichni majitelé zvířat, která uhynou. Variant se nachází hned několik. 

  • Pohřbení těla na vlastním pozemku – je nutné udržet vzdálenost minimálně 200 m od vodního zdroje, 100 m od nejbližší stavby a 50 m od hranice sousedního pozemku.
  • Nechat zvíře u veterinárního lékaře.
  • Kremace - existuje hned několik zvířecích krematorií, kde mazlíčka po kremaci umístí do urny, případně mu vystaví pohřeb.

Závěrem

Většina lidí se nemůže s odchodem jejich mazlíčka smířit a nedokáží si představit, že budou jeho smrt sledovat, proto radši čekají v čekárně. Mějte na paměti, že zvíře je tu pro vás celý život, proto pokud jen trochu můžete, zůstaňte po jeho boku i během posledních chvil. Snížíte tak nejistotu a strach, které zvíře pociťuje, když ho páníček opouští a nechává ho samotné s veterinářem. 

Další články, které by vás mohly zajímat: