Příznaky začervení
Různé druhy parazitů v zažívacím ústrojí zvířete mají různé příznaky. Mezi ty nejvýraznější, které byste rozhodně neměli podcenit, patří: nepravidelný nebo střídavý průjem a zvracení, případná zvýšená teplota, nápadně časté olizování řitního otvoru, tzv. “sáňkování”, snížená chuť k jídlu, apatie, zvětšené břicho, zhoršená kvalita srsti, častý hlen na stolici. Při masivní invazi můžete na výkalech zpozorovat červy pouhým okem.
Pravidelné odčervování
Běžně se pes odčervuje preventivním podáním antiparazitik 2-3x za rok. Pokud nechcete zatěžovat organismus psa „zbytečně“, je dobré pravidelně provádět koprologické vyšetření trusu, které odhalí případné napadení parazity. Pokud je výsledek rozboru negativní, nemusíte podávat antiparazitní preparát. A jak je to se vzorkem? Zvolte sterilní nádobu, do které vložte vždy čerstvý vzorek trusu o velikosti lískového oříšku. Je dobré přinést 3 vzorky trusu, které jste nasbírali v průběhu 3 dní, nebo ještě lépe obden, protože červi produkují vajíčka nepravidelně. Nezapomeňte vzorek uchovávat v lednici.
Druhy červů
TASEMNICE
Tento dlouhý plochý červ žije ve střevech. Pokud je jím infikován váš domácí mazlíček, můžete na jeho výkalech vidět segmenty tohoto parazita, které vypadají jako zrnka rýže. Je známo 14 druhů tasemnice. Její vajíčka přenáší blechy. Takže pokud má váš pes blechy, může mít také tasemnici. Segmenty tasemnice samy o sobě nejsou infekční, ale pes ji může získat konzumací hostitele tohoto parazita, kterým je blecha, veš, stejně jako hlodavci, králíci nebo větší zvířata jako ovce, kozy, dobytek, prasata nebo divoká zvěř. (Pokud krmíte syrovým masem, dbejte na to, aby bylo maso před konzumací alespoň 10 dní zmrzlé). Infekce tasemnicí nemusí mít vnější příznaky, ale časem může pes získat prašivý vzhled, ztrácí chuť k jídlu a také ubývá na váze.
MĚCHOVEC
Tento druh červa žije také v tenkém střevě, je zbarvený do šeda a 1, 5 – 2, 5 cm dlouhý. Na začátku má tento červ háček, kterým se přichytává na stěnu střeva, kde saje krev vašemu psovi. Larvy měchovce může pes chytit z půdy skrze tlamu, kůži nebo polštářky na tlapkách. Většina dospělých psů se silnou imunitou je proti tomuto druhu parazita dobře obrněna, ale psi s horším imunitním systémem např. v důsledku špatného stravování nebo po prodělání nějaké nemoci jsou vystaveni riziku. Mezi základní projevy patří průjem a zvracení. Kojící fena může přenést larvy tohoto červa na štěňata mateřským mlékem.
ŠKRKAVKA
Škrkavky se reprodukují a žijí v tenkém střevě. Jsou 3 – 17 cm dlouhé a vypadají jako špagety. Mají mikroskopická vajíčka takže pes se může infikovat kdekoli venku nebo např. když uloví nějakého ptáka nebo hlodavce. Pro většinu dospělých psů nejsou škrkavky nebezpečné a nezpůsobují vážnější zdravotní problémy. Pokud máte březí fenu se škrkavkami, může je přenést na štěňata, u kterých může mít nákaza těžší průběh. Štěňata mají průjem, zvrací a tím může dojít k podvýživě a úhynu nebo špatnému vývinu. Pokud má pes škrkavky, poznáte to podle zvětšené oblasti břišní, může se zdát apatický nebo zesláblý. Dalšími příznaky jsou průjem, zvracení, evidentní bolesti břicha a zhoršená kvalita srsti. Při těžším průběhu může začít docházet ke ztrátě tělesné hmotnosti.
TENKOHLAVEC
Tento druh parazita přežívá ve slizovité vrstvě v tračníku a slepém střevě, kde se živí krví psa. Dospělí červi jsou asi 8 cm dlouzí, na jednom konci mají patrné zúžení, z čehož také plyne jejich název. Pes se může nakazit vajíčky tenkohlavce z půdy nebo vody, která obsahuje psí výkaly. Příznaky nákazy jsou zvracení, průjem a úbytek váhy. Vajíčka tenkohlavce přežívají v půdě dlouhou dobu takže je velké riziko opětovné nákazy i pokud se pes právě vyléčil.
LAMBLIE STŘEVNÍ
Tento prvok s bičíkem žije také ve střevech. Váš pes se jí může nakazit při pití vody kontaminované fekáliemi zvířat i lidí. Většina psů nemá žádné příznaky, ale u těch s oslabenou imunitou a zejména u štěňat se může dostavit chronický průjem.
KOKCIDIE
Kokcidie je také prvok, který žije ve stěnách střev. U mladých štěňat může vyvolat prudké průjmy, které mohou vést k podvýživě, dehydrataci a následnému úmrtí. Většina dospělých psů nemá žádné příznaky, ale mohou být přenašeči a svými výkaly mohou infikovat půdu.
Další články, které by vás mohly zajímat: