Před výběrem každého zvířete je třeba důkladně se zamyslet. Papoušci kromě vyvážené potravy, vody a dostatku životního prostoru potřebují hlavně čas a pozornost svého chovatele. Je také potřeba zvážit všechny klady a zápory společného soužití s tím, že papoušek s námi může být i několik desítek let.
Na co myslet před pořízením
MÁME NA PAPOUŠKA DOSTATEK ČASU?
Zvláště velké druhy papoušků (Žako, Ara, Kakadu) potřebují velké množství pozornosti, aby byla naplněna jejich sociální potřeba. Pokud tomu tak není, dochází k poruchám chování jako je například sebepoškozování či deprese. Pokud nejste doma převážnou většinu dne, alternativou může být pořízení páru (například 2 andulky).
MÁME DOSTATEK PROSTORU?
Někteří lidé si myslí, že papoušek je zvíře, kterému stačí být celý den v kleci. Některým malým pěvcům postačí voliéra, avšak velká většina papoušků potřebuje dostatečně velký prostor a možnost pravidelně se prolétnout, jinak začnou chřadnout a projeví se u nich řada zdravotních neduhů – např. agresivita, nemoce, škubání peří a jiné sebedestruktivní chování.
TOLERUJEME NEPOŘÁDEK?
Pokud si zakládáme na sterilní čistotě, není papoušek šťastnou volbou. Nepořádku mimo klec se nelze vyvarovat – všudypřítomné peříčka, zrní či občasné upuštění trusu mimo klec je každodenním chlebem majitelů papoušků.
JSME PŘIPRAVENI NA HLUČNOST PAPOUŠKA?
Hlasové projevy papoušků jsou velmi častým důvodem, proč se jich lidé zbavují. Je třeba mít na paměti, že zvukové projevy jako štěbetání, pískání, napodobování zvuků či dokonce ohlušující křik jsou přirozeným projevem papoušků, proto je třeba s tímto faktem počítat.
MÁME ZKUŠENOSTI, NEBO ZAČÍNÁME?
Pokud s chovem papoušků začínáte, nepořizujte si „náročnější“ druhy jako je například Ara, které vyžadují mnoho pozornosti, prostoru, hlasitě se projevují a v neposlední řadě se dožívají vysokého věku. Nezkušený chovatel si také může špatně vyložit některé projevy – například bolestivé štípnutí zobákem (kterým papoušek pouze projevuje touhu sbližovat se). Nebo to, že si papoušek vybere jednoho člena rodiny jako svého „partnera“ a na zbytek je agresivní. Pro začátek jsou ideální andulky, zebřičky či korely.
Oblíbené druhy papoušků
- Andulka a korela jsou dobrou volbou pro začínající chovatele. Jsou velmi společenské a dají se poměrně snadno ochočit. Ideální je chovat je v páru, ale pokud se jim majitel dostatečně věnuje, lze je chovat samostatně.
- Agarponis má potenciál stát se dobrým společníkem, naučí se dokonce pár slov. Potřebuje větší prostor (například voliéru) a měl by se chovat v páru.
- Amazoňan – aktivní a společenský pták, který potřebuje stále něco ohryzávat. Poměrně snadno se naučí imitovat zvuky a lidský hlas, je proto hlučnější. Má tendenci se upínat na svého chovatele.
- Rozela – potřebuje větší klec a ráda se koupe, proto by měla mít k dispozici vodu. Ráda a často si hraje.
- Alexandr – klidnější, celkem nenáročný pták, vhodný i pro začínajícího chovatele. Potřebuje dostatek prostoru.
- Papoušek žako (papoušek šedý) je vhodný pro zkušené chovatele. Potřebuje několik hodin strávených mimo klec a dostatek pozornosti majitele. Je velmi inteligentní a „dobrý řečník“. Dožívá se vysokého věku a tvoří si silné pouto na svého chovatele.
- Ara je pro své zbarvení jedním z nejznámnějších zástupců velkých papoušků. Opět velmi dlouhověký pták vhodný pro zkušeného chovatele. V letních měsících si rádi dopřejí sprchu, proto ocení, když je budete rosit (např. rozprašovačem).
Další články, které by vás mohly zajímat: